Informální učení
Informální učení je získávání dovedností a schopností z každodenních aktivit běžného života, činností v práci, ve volném čase atd. Jde o sebevzdělávání. Jde o neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované vzdělávání.[1] Občas se mluví o tom, že informální učení je nezáměrné a bezděčné. Jde tedy o neplánované a spontánní učení při každodenní rutině.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o učení v rámci běžných aktivit, z prostředí, interakcí s rodinou, přáteli nebo jakýmkoliv jiným člověkem. „Člověk je může získat z práce či činnosti, kterou se zabývá, ale i v rámci svého volného času, při cestování, sledování televize, rozhlasu, četbou, navštěvováním divadla, kina, různých kulturních akcí, výstav, koncertů apod.“[2]
Rozdíl mezi formálním, neformálním a informálním učením
[editovat | editovat zdroj]Existují tři typy učení, které se navzájem liší. Hlavní odlišnost informálního učení od ostatních typů spočívá v tom, že informální vzdělávání není nezbytné záměrné. Je to takové učení, které nemusí být jednoduše rozpoznatelné dokonce samotnými účastníky. Může být cílené. Důležitým rozdílem mezi neformálním a informálním vzděláváním je to, že informální učení se nemusí uskutečňovat z rozhodnutí člověka, kdežto neformální vzdělávání je záměrná dobrovolná aktivita.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V mezinárodních diskuzích jsou s konceptem informálního učení spojena jména Johna Deweyho a později Malcolma Knowlesa hlavně v kontextu vývojové psychologie. Ze začátku informální vzdělání bylo cokoliv, co nepatřilo ke škole a neformálním vzdělávacím kurzům. Následně se význam slova rozšířil, ale stejně začal z toho, že forma výuky byla organizována, jen ale nebyla financována.
Příklady akcí v ČR podporující informální učení
[editovat | editovat zdroj]Program Mládež v akci probíhal v letech 2007–2013 a dá se ho zařadit k neformálnímu a informálnímu vzdělávání. Je to součásti programu Evropské unie, který je zaměřen na volnočasové aktivity mladých lidí. Předchůdcem je program Mládež (2000–2006).[3] Program podporuje takové činnosti, jako mezinárodní výměny, Evropské dobrovolné služby, iniciativy mládeže a aktivity zaměřené na rozvoj kvalifikace pracovníků s mládeží. Je to program, kterého se mohou zúčastnit lidí od 13 do 30 let, avšak hlavní cílovou skupinou jsou lidi ve věku 15-28.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Strategie celoživotního učení ČR (2007). Praha: MŠMT ČR. dostupné online http://www.msmt.cz
- ↑ Šustková Kateřina. Odborná příprava pracovníků v oblasti volného času zaměřená na neformální vzdělávání. Praha, 2010. 65 s.
- ↑ Mládež v akci. www.euroskop.cz [online]. [cit. 2019-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-30.